Archiv autora: Marcel Kupka

Zakázaná slova copywritingu – kondicionál

No dobrá, kondicionál není „slovo“. Ale když už jsem začal „zakázanými slovy“ minule, budu se jich držet i dneska. A příště taky. A proč jsem vybral tentokrát kondicionál? Považuji podmíněný způsob slovesný za jednoho z nehorších nepřátel copywritera. Toho, kdo má být osloven, k ničemu nevyzývá a navíc – vnáší do komunikace zmatek. Viz

Chtěl bych se vám omluvit…

Často slýchám, že konstrukce „chtěl bych…“ ve všech rodech a pádech vyjadřuje v komunikaci zdvořilost a úctu. Já v konstrukci „chtěl bych“ cítím něco jiného, a v tomhle konkrétním případě si pak nejsem vůbec jistý, zda se dotyčný omlouvá nebo se jen omluvit chce. A to je sakra rozdíl.

Chtěl bych se vám omluvit.
Lépe, ale pořád špatně: Chci se vám omluvit.
Ještě lépe: Omlouvám se.

A podobně:

Chtěli byste se s námi vydat na dovolenou do Chorvatska? vs. Vydejte se s námi na dovolenou do Chorvatska.

Měli byste zájem o více informací?
vs. Napište si (zavolejte, kontaktujte nás) o více informací.

Chtěli byste náš výrobek vyzkoušet?
vs. Vyzkoušejte náš výrobek.

Kdybyste využili našich služeb, získali byste slevu.
vs. Využijte našich služeb a ušetřete.

Chtěli bychom vám nabídnout.
vs. Nabízíme vám. nebo Využijte nabídku.

Resumé?

Budu se opakovat, když stejně jako minule řeknu – kondicionál není výzva. A kde není výzva, není konverze.

Na druhou stranu, někdy není použití kondicionálu na škodu. Jeden příklad za všechny:)

Toť pro dnešek vše.

 

Zakázaná slova v copywritingu – můžete

Nemám rád pravidla, vlastně je přímo nesnáším. Jediné pravidlo, které beru, je to, jež říká, že „žádná pravidla neexistují“. No, je to trošku póza, přiznávám. V copywritingu určitá pravidla existují. A když ne pravidla, tak best practices určitě. Na jejich používání (či naopak ingoranci) se dá krásně najít dělící čára mezi copywriterem a… těmi ostatními.

Ano, nemám rád nic, co mě svazuje, ale slovo můžete už mě začíná poněkud… zlobit. Stejně jako třeba přivlastňovací zájmena, které někdy i v „profi“ textu hyzdí každou větu několikrát. Nebo kondicionál. A trpný rod.

A co mi vadí na můžete?

V našem penzionu si můžete odpočinout…

Mnohem lépe: V našem penzionu si odpočinete.
Nebo ještě líp: Odpočiňte si v našem penzionu.

Podobně:
Zboží můžete vložit do košíku vs. Vložte zboží do košíku.
Detail produktu si můžete prohlédnout zde vs. Prohlédněte si detail produktu.
Slevu můžete využít vs. Využijte slevu.
Můžete se k nám přijet podívat vs. Přijeďte se k nám podívat.
Můžete ušetřit vs. Ušetřete.

Pamatujte:
Můžete není výzva. V můžete se skrývá nemusíte.

A kde je nemusíte, tam není konverze.

 

 

Firemní blog? Držte se pravidla 3T

Firemní blog? Držte se pravidla 3T – tipy, triky, trendy.

Přijde vám to málo? Mně taky. Takže…

PROČ FIREMNÍ BLOG?

 

– je výborný pro SEO (ať už si pod tímhle termínem představíte cokoli). Nakrmte vyhledávače články, které si čtenáři oblíbí a odkážou na ně či je nasdílí, odkazujte na autoritativní weby a brzy se dočkáte odezvy – návštěvnost poleze nahoru. Komentujte aktuální dění ve vašem oboru a odezva bude stejná. Stejně dobrá.  Pište články, v nichž vysvětlíte nejčastěji hledané pojmy vašeho oboru (na základě analýzy KW) a zase – traffic, traffic, traffic. Pak už je jen na vás, v co návštěvnost proměníte – přetáhnete čtenáře z blogu na prodejní část e-shopu a stanou se z nich zákazníci? Nebo je za drobný dárek přimějete, aby vám dali na sebe kontakt (nejčastěji e-mail) za notifikace nových článků?

 
– je sociální platformou, na které dobře představíte sebe a svoje podnikání. Podobně jako na sociálních sítích na sebe nabalíte komunitu. Oproti sociálním sítím ale vytváříte obsah doma, u sebe, ne někde, kde stačí, aby se někdo za mořem špatně vyspal a vy jste přišli o roky budované společenství fandů, kterým jste dlouhodobě dokazovali  svoji odbornost a erudici v oboru. Právě na to se firemní blog výtečně hodí – prodáváte čaj nebo kávu a napsal Cuketka článek, se kterým nesouhlasíte? Napište kontra článek. Polemizujte. Ale pozor – neurážejte ani neútočte.

 
–  firemní blog je taky  docela fajn prodejním kanálem, byť nepřímým. Proč nepřímým? Protože na firemním blogu cíleně neprodáváte. Představte nové služby a nové produkty, ale střezte se pokušení nacpat layout blogu k prasknutí bannery na „opravdu výhodné akce“. Dejte odkazy do článků. Ukažte odkazem (třeba v hlavičce) nejkratší cestu do e-shopu, ale přímého prodeje se na firemním blogu vyvarujte. Chcete přeci e-shop s blogem a ne dva e-shopy? Zapamatujte si – prodej znamená nátlak a manipulace. Blog pro zákazníka znamená možnost nadýchat se čerstvého vzduchu.

 

– firemní blog je výborný nástroj pro zvyšování click rate newsletterů. Vím, newsletter stojí peníze a vy potřebujete prodat co nejvíc, ale na druhou stranu – newslettery se brzy omrzí a otevírá je pořád míň lidí a ještě míň jich kliká. Odkaz na zajímavý článek na blogu, na recenzi, na další díl seriálu „Jak na to“, dokáže divy. A nikde není psáno, že ten, kdo proklikne na blog, neproklikne dál do e-shopu. V praxi se leckdy stane, že newslettery, ve kterých odkazujete jen na články na blogu, mají větší obrat než newslettery čistě prodejní (ověřeno). Když na zákazníka tolik netlačíte, začne tancovat podle vás.

CO, JAK A KDO?

 

– recenze? Samozřejmě.  Zkušenosti zákazníků? Určitě? Jak jsem psal na začátku – tipy, triky, trendy. Seriály. Ty mají čtenáři rádi úplně nejvíc, hlavně ty „Jak na to“. Jakjsem zmínil už na úvod – pište o trendech (chystá se úžasná novinka), dávejte tipy (tohle si kupte) a triky (a takhle to používejte). O čem naopak nepsat? Vyvarujte se politiky, nikdy nevíte, koho urazíte. Nesklouzněte do úplného bulváru (tyhle boty by Rychtář Bartošce nekoupil), ale celebrit se nebojte. Pokud mají něco společného s vaším produktem, směle do nich (outlety, šperky, botičky…).

 

aktuality. Bože, tady je pole neorané. Prodáváte nebo vyrábíte cyklodresy? Celé léto máte o čem psát – zhodnoťte každou etapu Tour de France nebo Gira, nacpěte tam Sagana a Kreuzigera. A pokud seženete někoho, kdo třeba vrcholově jezdil a dodnes má známý kukuč? Paráda – využijte ho jako Robert Záruba hokejisty při mistrovství světa – jako experta. Schválně, kolik tisíc lidí se dozví o vaší značce a e-shopu jen díky tomu, že si půjdou číst o tématu, které je zajímá?

 

– jak psát? Lidsky a česky. Nikoho nebaví číst dokonale vyumělkované texty, ze kterých je zima. S „jak“ souvisí kdo. Nejlépe někdo, kdo vašemu produktu rozumí a zároveň nepíše jako kůň. A ví, co to je CTA a jak na něj, protože i když na blogu nebudete prodávat, sběr kontaktů nebo zpětná vazba (kde máme otevřít další pobočku?) se sami od sebe neudělají. Otázka „kdo“ je na samostatný článek. Snad ho někdy napíšu.

 

JAK ZAČÍT?

 

– jako vždycky – analýzou: pro koho budeme psát, jaká budou KPI (cíle), jak často budeme publikovat, jaké uděláme rubriky, jaké budeme psát seriály, jak zasadíme blog mezi ostatní kanály, jak ho budeme využívat na sociálních sítích, jak v e-mailingu, jak bude prezentován v e-shopu. Samozřejmě, nezapomeneme na analýzu klíčových slov. Ta se neztratí nikdy. Otázek je hodně a odpovědí ještě víc. Záleží, kdo se dívá a co vidí.

 

Tady se hlásím – rád vám pomohu firemní blog zrealizovat a rozjet – formou konzultací. A možná, když bude téma opravdu zajímavé, budu pro vás obsah i vytvářet. Nejen psát – hledat vhodná témata, sledovat trendy a reagovat na ně. Napište mi nebo zavolejte a uvidíme.

 

Mám 10 000 kontaktů. Jak je dostanu do Mailchimpu?

Když jsem před časem „rozpoutal“ kauzu „spamující“ Mailchimp kontra Seznam.cz (více na blogu Seznamu), uvědomil jsem si, že Seznam má v mnohém pravdu. Mailchimp je do jisté míry zdarma a nahrát do něj i poměrně velkou databázi nelegálně získaných kontaktů není problém. Co vím, někteří internetoví marketéři používají (používali) Mailchimp jako nástroj na čištění neudržovaných e-mailových databází – čemuž se díky pokročilým možnostem hard a soft bounces v Mailchimpu není co divit. V Mailchimpu lze snadno, rychle a zadarmo vyčistit databázi od mrtvých schránek.

Napadlo mně, že napíšu několik edukativních článků z praxe, které úplným začátečníkům pomůžou s nastartováním e-mailingu nebo je přesvědčí, že bude dobré svěřit e-mailing do rukou někoho, kdo mu rozumí:) Začal bych tématem, které je, co se dotazů týče, v mé praxi nejčastější. Když píšete, voláte, skypujete, vždycky  se ptáte – mám 10 000 (nebo méně, více) kontaktů v databázi, kterou buduji v e-shopu, mám ji z nějakého legálního zdroje apod. Jak ji dostanu do Mailchimpu? Jde to vůbec?

Do Mailchimpu nahrajete cokoli. Leckdy se ale Mailchimp bude ptát

 

Jde. Ale pozor. Každý náhlý (podezřelý) skok růstu listu znamená, že se Mailchimp (téměř vždy) zeptá – kde jste vzali najednou těch 10 000 kontaktů? Při zakládání nového účtu a nahrání prvotní databáze, kterou přenášíte například z jiného e-mailingového nástroje, se připravte na otázky – odkud máte kontakty, které nahráváte? Získali jste je legálně? Opt-in procesem? Sledovali jste počet odhlášených z kampaní? Jaké je procento těch, kdo vás za posledních 12 měsíců označili jako spam?

Dotazy jsou poměrně cílené a za úkol mají jediné – zjistit, jak se vaše kontakty chovají. A zamezit případně rozesílce vašich kampaní, pokud se v Mailchimpu bude chovat jinak. To totiž znamená, že patrně lžete a zaděláváte Mailchimpu na problém – na zařazení na blacklist velkých provozovatelů freemailů apod. (viz Seznam.cz na začátku článku).

import

Dostat tisíce kontaktů do Mailchimpu není zkrátka problém, i sám Mailchimp při importu databáze píše „Importing does not send any confirmation emails to your list, because we trust you’ve already received permission.“ – nebude posílat importovaným kontaktům potvrzující e-mail (opt-in) jako je tomu v případě, kdy se kontakt přidává sám například přes formulář na webu. Kontakt tedy o svém přidání do databáze nemusí ani vědět, což je ukáže na jeho náladě po první rozesílce.

Jak vidno, Mailchimp je ve své podstatě nástroj důvěřivý. Ale bránit se umí. Ale to probereme zase jindy.

Autor je copywriter a obsahový stratég, specializující se kompletní správu databází a obsahu v e-mailingové aplikaci Mailchimp. Hledáte specialistu na Mailchimp? Kontaktujte mě.

 

 

Tři odstavce o newsletterech a inbound marketingu

Když jsem v noci ze čtvrtku na pátek před týdnem a něco posílal Janě Moravcové z H1.cz prezentaci na Copycamp, cítil jsem, že je mi pod psa. A když jsem později v noci ulehl s „teplůtkou“ bylo mi jasné, že je to v háji. Chřipečku vystřídala angínka, angínku zánět středního ucha. Tělo si řekne samo, kdy má dost.

Byla by to ale škoda, kdyby připravovaná prezentace úplně zapadla. Jaké bylo moje téma? E-mailing jako nástroj, kterým mohou malí porazit velké. Začnu tím, že e-mailing chápu jako jednu z nejdůležitějších součástí inbound marketingu, ať si člověk pod tímto termínem představuje cokoli. Pro mě je perfektním nástrojem, jak oslovit relevantní publikum, dosáhnout co nejvyšších konverzí a zaplatit přitom co nejméně.

Prezentaci postupně rozsekám na několik článků, dnes jen tolik – vedle vyhledávačů, sociálních sítí, blogů a „užitečného“ obsahu jsou newslettery nástrojem, kterým mohou ti menší přeskočit ty velké, kteří nás honí po Internetu perfektním remarketingem, ale e-mailing je pro ně synonymum pro „co nejvíc oslovených určitě něco vydělá“. Segmentace (behaviorální, podle nákupu, podle útraty, podle pohlaví…) je cestou, která vede mnohem dál. Viz obrázky:)

Nesegmentovaná (nerelevantní) rozesílka

neseg

Segmentovaná (relevantní) rozesílka

segm

 

Quick wins. Buďte šampióny hned!

To nejde. To by nefungovalo. To nikdo nedělá. Na to není čas. Na to nemá programátor čas. Hm, zajímavé…, ale napřed musíme změnit celkovou koncepci, do kterého ty návrhy zapracujeme.

Často dělám pro klienty analýzy současného stavu jejich webů (především e-shopů), abych jim pomohl najít slabá místa, která škrtí jejich růst. Na základě analýzy pak navrhnu kroky, které vidím jako optimální, aby se růst nastartoval. Ne, nenavrhuji přejít na SAP, pronajmout tisíce reklamních ploch kolem silnic nebo cokoli podobného.

Největší překážka? Velké výsledky přinesou jen velké změny

 

Říkám – proč máme žebříček nejprodávanějších produktů pod přehybem stránky? Dejme ho nahoru, ať ho vidí každý hned. Proč komunikujeme výhody nákupu někde, kam se dostanu na čtvrtý klik? Proč si nemůžu na jeden klik zobrazit výpis všech nových produktů v e-shopu? Proč nevidím u akčního produktu, do kdy akce platí? Jsou desítky situací, které když se sečte jejich účinek, sníží konverzi třeba na třetinu.  Stačí je odstranit a najednou – e-shop prodává, web funguje.

Bez velkých koncepcí, bez zásadních změn, bez nekonečného uvažování, jestli se investice vrátí nebo ne, se dá doslova za pár korun vystřelit konverzní poměr o desítky procent nahoru. A obraty?

Dám k dobru jeden příklad. V roce 2010 jsem začal pracovat pro velkou knižní společnost – web nemoderní, dvě odlišné skupiny zákazníků nakupovaly v jednom e-shopu. Skupina první měla růst (a byla fakt dole), skupina druhá neměla klesat (a klesala). Důvod byl jednoduchý – kromě mnohých UX a marketingových failů byla chyba v ceně. Ne, pricing byl nastavený OK, chyba byla jinde – všichni viděli všechno – zákazník první skupiny viděl ceny skupiny druhé (ceny mnohem lepší) a dokonce měl v produktu i košíku odkaz, jak je získat. Jistě, zadarmo by lepší ceny nezískal – a tak tedy zklamaně odešel. Zákazník druhé skupiny nenakoupil pak proto, že na e-shopu byl nulový produktový marketing.

Malé kroky, velká vítězství

 

Podle společnosti neměly mít mnou navrhované změny moc velký vliv. Bylo třeba udělat redesign, nový e-shop, nové blablabla. Práce na rok, dva tři (mimochodem, dodnes jede e-shop na stejném designu). Nakonec kdosi prozíravý rozhodl, že změna, kterou ten Kupka navrhuje (každá skupina zákazníků vidí jen své ceny) se na měsíc zkusí. A protože po měsíci obrat první skupiny narostl o 30 % a obrat druhé neklesl, zůstalo nové nastavení už nastálo.  A dva měsíce poté obrat poprvé narostl o 100 %.

Jistě, tak jednoduché to zase nebylo, bylo třeba mnoha dalších věcí, ale v základu stačilo toto – změna, kterou programátor udělal za pět minut. Rychlé vítězství. Quick wins.

Někdy skutečně stačí málo – pohled zvenčí. Kterému někdo zevnitř naslouchá.

 

Mad Libs? Změňte vyplňování přihlašovacích formulářů na vyprávění mikropříběhů

Mad Libs? Slovní s frázemi, která mi připomíná knížky pro začínající čtenáře, kde část slov
v textu nahrazují obrázky. Princip? Doplňujete chybějící slova tak, aby dávala smysl, přitom na místě chybějícího slova je zadání, v jakém tvaru má být – sloveso, předložka, vlastní jméno a další. Například:

mad

 

Mikropříběh zvýší konverzi formuláře o 25-40 %

Mad Libs je hrou, kde se hráč snaží vytvořit smysluplný příběh, resp. mikropříběh, vměstnaný do jednoho odstavce či věty. Mad Libs formulář je pak formulářem, který využívá stejných narativních prvků – vyplňování formuláře proměňuje na příběh. Příběh, který zvýší konverzi formuláře o 25-40 %. Více najdete například v tři roky starém (ale aktuálním) článku na blogu LukeW.com. Rozdíl mezi „klasickým“ přihlašovacím formulářem a formulářem narativním? Prohlédněte si obrázek – formulář vpravo je účinnější o zmíněných 25-40 procent.

vas

Mad Libs a Česko? Pole neorané

V Česku jsem Mad Libs formuláře zatím neviděl, což je možná způsobeno tím, že samotná hra stejného jména je u nás takřka neznámá. Využití si dovedu představit u registračních formulářů v e-shopech a přihlašovacích formulářích k newsletterům, které chtějí nově přihlášeného zákazníka či odběratele obchodních sdělení hned na začátku co nejvíce segmentovat.

Viděli jste se Mad Libs formulář na nějakém českém nebo slovenském webu? Dejte vědět, rád se podívám.

 

 

Síla produktového popisku aneb jak se internetová knihkupectví okrádají o zisky

Vždy klientům říkám – nepřesvědčujte k nákupu ty, kdo už jsou rozhodnutí, frontální útok veďte na ty, kdo produkt neznají nebo váhají. Internetová knihkupectví na podobná doporučení kašlou. Jak jinak si vysvětlit, že deset z deseti českých internetových knihkupců používá produktové popisky, které dává k dispozici nakladatel, resp. velkoobchod. Stejné, často nudné a občas se spoilery.

Jistě, money talks. Postavit e-shop s knihami je otázkou hodin – pronajmout e-shop, napojit xml feed, zaplatit Heuréku a Zboží, poštelovat PPC a SEO. A tradá, perme to do knihomolů! Produktové popisky? Naja, jsou stejné jako v x dalších e-shopech, ale – mít unikátní produktové popisky znamená mít v týmu někoho, kdo knihám a psaní rozumí. A takový specialista asi nebude úplně zadarmo. Vytvořit obsah je drahé. Chce to znalosti a čas, rozuměj peníze.

Když produktový popisek obsahuje spoiler, je na nic

Vůči Cormacu McCarthymu mám čtenářský dluh, ze kterého pomalu ukrajuji. Tahle země není pro starý, Krvavý poledník, Všichni krásní koně, Hranice. A zatím poslední Cesta, která je mi impulsem pro napsání dnešního blogspotu.

Takhle Cestu propagují česká knihkupectví – všechna stejně a všechna včetně spoileru, který jsem vytučnil. Pro neznalé – spoiler=prozrazení pointy.

Po úspěšném „morálním thrilleru” Tahle země není pro starý přichází tento americký spisovatel se „sci-fi”, přičemž uvozovky jsou i tentokrát velmi na místě. Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Možná alternativa

Netvrdím, že produktový popisek výše je špatný. Je – standardní. Mají ho všichni. Všichni stejný. A je v něm spoiler, což je ohavnost. Věta „Nebo snad ano?“ už to nezachrání, slůvko „samozřejmě“ ve větě předchozí nepřipouští odpor. Zkusil jsem produktový popisek postavit jinak. Ale možností jsou desítky.

My jsme ještě pořád ti hodní?
Oči, zapadlé do vyhublých tváří, hledají odpověď ve stejně vyhublé tváři naproti.
Ano, my jsme ještě pořád ti hodní.

Bezejmenný muž. Bezejmenný chlapec. Otec a syn už několik let putují zničeným krajem, svět je na pokraji zániku. Stalo se to rychle. Pár záblesků na obloze. Zhasla světla, přestala téct voda. Pak začalo hořet a popel potáhl oblohu od obzoru k obzoru. Během měsíců zmizely rostliny a svět zešedivěl. Z lesů se ztratila zvěř. Hladomor přežil málokdo. Kdo ano, je lovcem nebo je loven. Kanibalismus je normální. Otec a syn jdou na jih. Přežívají ze zbytků a nesou oheň. Vnitřní oheň. Na jihu je možná čeká nový začátek. Dojdou včas?

Sám autor o knize, za kterou obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu, řekl: „Cesta je o lidské dobrotě, zatímco Krvavý poledník byl o lidském zlu.“ Potvrzujeme a Cestu doporučujeme.

Kdo se liší, má výhodu. Platí to i pro produktové popisky. Internetoví obchodníci, vzmužte se a buďte originální! Kdyby nic jiného, ukážete, že víte, co prodáváte. Dobrý obsah se neztratí.

 

Mailchimp vs. vlastní řešení v e-shopu. Ring volný!

Právě jsem odpověděl na poptávku, kde se potenciální klient ptá, jestli se mu vyplatí, pokud začne na e-mailing používat Maichimp namísto vlastního řešení, integrovaného do e-shopu. A protože se stejná otázka točí stále dokola, odpovím na ni veřejně.

Peníze na prvním místě

Jistě. Za Mailchimp se platí. Vlastní řešení v e-shopu je zadarmo. A jeho vývoj určitě nestál, nestojí a nebude stát ani korunu. Shodneme se, že ani „vlastní řešení“ není zadarmo? OK, pojďme dál.

Položte si 5 otázek. Dokáže vaše vlastní řešení sledovat

  • míru doručení? Víte, kolik lidí z 10 000 kontaktů e-mail skutečně dostane do schránky? Je to 8 000 nebo 800?
  • míru otevření? Otevírá vaše newslettery 20 % oslovených nebo 5 %? A stoupá to nebo klesá?
  • míru prokliku? Kdo neproklikne, nenakoupí. Víte, kdo kliká? Jsou to stále ti samí adresáti?
  • míru odhlášení? Je nabídka tak nezajímavá, že se lidé odhlašují? Mimochodem, umožňujete vůbec jednoduché odhlášení?
  • na jaký odkaz a kdy proklikl konkrétní adresát? Jak chcete prodávat, když nevíte, co odběratele newsletteru zajímá?

Pokud jste alespoň jednou odpověděli ne, Mailchimp se vám vyplatí, protože vaše vlastní  řešení neumožňuje sledovat chování adresátů. A bombardujete armádu desetitisiců e-mailových kontaktů, kterým třeba z poloviny padáte do spamu, aniž byste o tom věděli. A kteří vaše zprávy nečtou, protože je neotevírají. Ale ten pocit, že máme graficky dokonalý newsletter, který pravidelně posíláme a měsíčně to dělá obrat 50 000 Kč!

Teď se posaďte, nadechněte se a představte si, že s Mailchimpem uděláte se stejným množstvím e-mailových kontaktů měsíčně obrat 5x vyšší.

Odpověděli jste na všechny otázky ANO?

Výborně. Dejme si druhé kolo. Otázky jsou konkrétnější.

Umí váš současný systém poslat cílený newsletter podle toho

  • kdy váš zákazník naposledy nakoupil?
  • kolik utratil?
  • co koupil?
  • kde opustil e-shop?
  • co nechal v košíku?
  • zda byl zákazníkem muž nebo žena?

A otázka dodatečná – umí váš e-mailingový systém dotazy kombinovat? Dokážete z databáze kontaktů vytvořit jednoduše newsletter na segment „žena, která u nás utratila ze poslední tři měsíce 5 000 Kč, jmenuje se Jana (má svátek), kupuje si pravidelně knihy jedné autorky a já jí chci poslat přání k svátku a slevový kupon na knihy její oblíbenkyně“?

Pokud jste alespoň jednou odpověděl ne, Mailchimp se vyplatí, protože vaše vlastní řešení neumožňuje cílené oslovení adresátů. A bombardujete armádu desetitisiců e-mailových kontaktů, kterým třeba z poloviny padáte do spamu, aniž byste o tom věděli… ale to už se opakuji:)

Copywriting funguje! Mám pro vás důkaz

Čekáte obsáhlou případovou studii, kde budu hartusit procenty růstu? V tom případě vás zklamu. Mám něco jiného. Našel jsem na Internetu krátký test, který dokazuje, jak lze vhodnou komunikací ovlivnit člověka k jednání, které by ho jinak možná ani nenapadlo. Zkuste si ho sami.

dukaz

Nechali jste se doběhnout? Já ano. Automaticky jsem v bodě 3 otevřel pusu, vyplázl jazyk a zkusil se nadechnout nosem. A pak jsem se dostal k bodu čtyři:)

Dobrý copywriter a idea maker pracuje stejně. Do komunikace, která je uvěřitelná, zasadí fakt, který stojí za vyzkoušení a vede k registraci, dokončení objednávky plus čemukoli dalšímu, co si lze představit pod kouzelným slůvkem konverze. Závěr? Věci jsou jednodušší, než se zdají. A zvědavost je mocný nástroj. Využívejte ji. Nejlépe okořeněnou vtipem.

Mimochodem – zkusili jste v bodě 3 dýchat nosem s vyplazeným jazykem?