Archiv pro rubriku: Blog

Mám 10 000 kontaktů. Jak je dostanu do Mailchimpu?

Když jsem před časem „rozpoutal“ kauzu „spamující“ Mailchimp kontra Seznam.cz (více na blogu Seznamu), uvědomil jsem si, že Seznam má v mnohém pravdu. Mailchimp je do jisté míry zdarma a nahrát do něj i poměrně velkou databázi nelegálně získaných kontaktů není problém. Co vím, někteří internetoví marketéři používají (používali) Mailchimp jako nástroj na čištění neudržovaných e-mailových databází – čemuž se díky pokročilým možnostem hard a soft bounces v Mailchimpu není co divit. V Mailchimpu lze snadno, rychle a zadarmo vyčistit databázi od mrtvých schránek.

Napadlo mně, že napíšu několik edukativních článků z praxe, které úplným začátečníkům pomůžou s nastartováním e-mailingu nebo je přesvědčí, že bude dobré svěřit e-mailing do rukou někoho, kdo mu rozumí:) Začal bych tématem, které je, co se dotazů týče, v mé praxi nejčastější. Když píšete, voláte, skypujete, vždycky  se ptáte – mám 10 000 (nebo méně, více) kontaktů v databázi, kterou buduji v e-shopu, mám ji z nějakého legálního zdroje apod. Jak ji dostanu do Mailchimpu? Jde to vůbec?

Do Mailchimpu nahrajete cokoli. Leckdy se ale Mailchimp bude ptát

 

Jde. Ale pozor. Každý náhlý (podezřelý) skok růstu listu znamená, že se Mailchimp (téměř vždy) zeptá – kde jste vzali najednou těch 10 000 kontaktů? Při zakládání nového účtu a nahrání prvotní databáze, kterou přenášíte například z jiného e-mailingového nástroje, se připravte na otázky – odkud máte kontakty, které nahráváte? Získali jste je legálně? Opt-in procesem? Sledovali jste počet odhlášených z kampaní? Jaké je procento těch, kdo vás za posledních 12 měsíců označili jako spam?

Dotazy jsou poměrně cílené a za úkol mají jediné – zjistit, jak se vaše kontakty chovají. A zamezit případně rozesílce vašich kampaní, pokud se v Mailchimpu bude chovat jinak. To totiž znamená, že patrně lžete a zaděláváte Mailchimpu na problém – na zařazení na blacklist velkých provozovatelů freemailů apod. (viz Seznam.cz na začátku článku).

import

Dostat tisíce kontaktů do Mailchimpu není zkrátka problém, i sám Mailchimp při importu databáze píše „Importing does not send any confirmation emails to your list, because we trust you’ve already received permission.“ – nebude posílat importovaným kontaktům potvrzující e-mail (opt-in) jako je tomu v případě, kdy se kontakt přidává sám například přes formulář na webu. Kontakt tedy o svém přidání do databáze nemusí ani vědět, což je ukáže na jeho náladě po první rozesílce.

Jak vidno, Mailchimp je ve své podstatě nástroj důvěřivý. Ale bránit se umí. Ale to probereme zase jindy.

Autor je copywriter a obsahový stratég, specializující se kompletní správu databází a obsahu v e-mailingové aplikaci Mailchimp. Hledáte specialistu na Mailchimp? Kontaktujte mě.

 

 

Tři odstavce o newsletterech a inbound marketingu

Když jsem v noci ze čtvrtku na pátek před týdnem a něco posílal Janě Moravcové z H1.cz prezentaci na Copycamp, cítil jsem, že je mi pod psa. A když jsem později v noci ulehl s „teplůtkou“ bylo mi jasné, že je to v háji. Chřipečku vystřídala angínka, angínku zánět středního ucha. Tělo si řekne samo, kdy má dost.

Byla by to ale škoda, kdyby připravovaná prezentace úplně zapadla. Jaké bylo moje téma? E-mailing jako nástroj, kterým mohou malí porazit velké. Začnu tím, že e-mailing chápu jako jednu z nejdůležitějších součástí inbound marketingu, ať si člověk pod tímto termínem představuje cokoli. Pro mě je perfektním nástrojem, jak oslovit relevantní publikum, dosáhnout co nejvyšších konverzí a zaplatit přitom co nejméně.

Prezentaci postupně rozsekám na několik článků, dnes jen tolik – vedle vyhledávačů, sociálních sítí, blogů a „užitečného“ obsahu jsou newslettery nástrojem, kterým mohou ti menší přeskočit ty velké, kteří nás honí po Internetu perfektním remarketingem, ale e-mailing je pro ně synonymum pro „co nejvíc oslovených určitě něco vydělá“. Segmentace (behaviorální, podle nákupu, podle útraty, podle pohlaví…) je cestou, která vede mnohem dál. Viz obrázky:)

Nesegmentovaná (nerelevantní) rozesílka

neseg

Segmentovaná (relevantní) rozesílka

segm

 

Quick wins. Buďte šampióny hned!

To nejde. To by nefungovalo. To nikdo nedělá. Na to není čas. Na to nemá programátor čas. Hm, zajímavé…, ale napřed musíme změnit celkovou koncepci, do kterého ty návrhy zapracujeme.

Často dělám pro klienty analýzy současného stavu jejich webů (především e-shopů), abych jim pomohl najít slabá místa, která škrtí jejich růst. Na základě analýzy pak navrhnu kroky, které vidím jako optimální, aby se růst nastartoval. Ne, nenavrhuji přejít na SAP, pronajmout tisíce reklamních ploch kolem silnic nebo cokoli podobného.

Největší překážka? Velké výsledky přinesou jen velké změny

 

Říkám – proč máme žebříček nejprodávanějších produktů pod přehybem stránky? Dejme ho nahoru, ať ho vidí každý hned. Proč komunikujeme výhody nákupu někde, kam se dostanu na čtvrtý klik? Proč si nemůžu na jeden klik zobrazit výpis všech nových produktů v e-shopu? Proč nevidím u akčního produktu, do kdy akce platí? Jsou desítky situací, které když se sečte jejich účinek, sníží konverzi třeba na třetinu.  Stačí je odstranit a najednou – e-shop prodává, web funguje.

Bez velkých koncepcí, bez zásadních změn, bez nekonečného uvažování, jestli se investice vrátí nebo ne, se dá doslova za pár korun vystřelit konverzní poměr o desítky procent nahoru. A obraty?

Dám k dobru jeden příklad. V roce 2010 jsem začal pracovat pro velkou knižní společnost – web nemoderní, dvě odlišné skupiny zákazníků nakupovaly v jednom e-shopu. Skupina první měla růst (a byla fakt dole), skupina druhá neměla klesat (a klesala). Důvod byl jednoduchý – kromě mnohých UX a marketingových failů byla chyba v ceně. Ne, pricing byl nastavený OK, chyba byla jinde – všichni viděli všechno – zákazník první skupiny viděl ceny skupiny druhé (ceny mnohem lepší) a dokonce měl v produktu i košíku odkaz, jak je získat. Jistě, zadarmo by lepší ceny nezískal – a tak tedy zklamaně odešel. Zákazník druhé skupiny nenakoupil pak proto, že na e-shopu byl nulový produktový marketing.

Malé kroky, velká vítězství

 

Podle společnosti neměly mít mnou navrhované změny moc velký vliv. Bylo třeba udělat redesign, nový e-shop, nové blablabla. Práce na rok, dva tři (mimochodem, dodnes jede e-shop na stejném designu). Nakonec kdosi prozíravý rozhodl, že změna, kterou ten Kupka navrhuje (každá skupina zákazníků vidí jen své ceny) se na měsíc zkusí. A protože po měsíci obrat první skupiny narostl o 30 % a obrat druhé neklesl, zůstalo nové nastavení už nastálo.  A dva měsíce poté obrat poprvé narostl o 100 %.

Jistě, tak jednoduché to zase nebylo, bylo třeba mnoha dalších věcí, ale v základu stačilo toto – změna, kterou programátor udělal za pět minut. Rychlé vítězství. Quick wins.

Někdy skutečně stačí málo – pohled zvenčí. Kterému někdo zevnitř naslouchá.

 

Mad Libs? Změňte vyplňování přihlašovacích formulářů na vyprávění mikropříběhů

Mad Libs? Slovní s frázemi, která mi připomíná knížky pro začínající čtenáře, kde část slov
v textu nahrazují obrázky. Princip? Doplňujete chybějící slova tak, aby dávala smysl, přitom na místě chybějícího slova je zadání, v jakém tvaru má být – sloveso, předložka, vlastní jméno a další. Například:

mad

 

Mikropříběh zvýší konverzi formuláře o 25-40 %

Mad Libs je hrou, kde se hráč snaží vytvořit smysluplný příběh, resp. mikropříběh, vměstnaný do jednoho odstavce či věty. Mad Libs formulář je pak formulářem, který využívá stejných narativních prvků – vyplňování formuláře proměňuje na příběh. Příběh, který zvýší konverzi formuláře o 25-40 %. Více najdete například v tři roky starém (ale aktuálním) článku na blogu LukeW.com. Rozdíl mezi „klasickým“ přihlašovacím formulářem a formulářem narativním? Prohlédněte si obrázek – formulář vpravo je účinnější o zmíněných 25-40 procent.

vas

Mad Libs a Česko? Pole neorané

V Česku jsem Mad Libs formuláře zatím neviděl, což je možná způsobeno tím, že samotná hra stejného jména je u nás takřka neznámá. Využití si dovedu představit u registračních formulářů v e-shopech a přihlašovacích formulářích k newsletterům, které chtějí nově přihlášeného zákazníka či odběratele obchodních sdělení hned na začátku co nejvíce segmentovat.

Viděli jste se Mad Libs formulář na nějakém českém nebo slovenském webu? Dejte vědět, rád se podívám.

 

 

Síla produktového popisku aneb jak se internetová knihkupectví okrádají o zisky

Vždy klientům říkám – nepřesvědčujte k nákupu ty, kdo už jsou rozhodnutí, frontální útok veďte na ty, kdo produkt neznají nebo váhají. Internetová knihkupectví na podobná doporučení kašlou. Jak jinak si vysvětlit, že deset z deseti českých internetových knihkupců používá produktové popisky, které dává k dispozici nakladatel, resp. velkoobchod. Stejné, často nudné a občas se spoilery.

Jistě, money talks. Postavit e-shop s knihami je otázkou hodin – pronajmout e-shop, napojit xml feed, zaplatit Heuréku a Zboží, poštelovat PPC a SEO. A tradá, perme to do knihomolů! Produktové popisky? Naja, jsou stejné jako v x dalších e-shopech, ale – mít unikátní produktové popisky znamená mít v týmu někoho, kdo knihám a psaní rozumí. A takový specialista asi nebude úplně zadarmo. Vytvořit obsah je drahé. Chce to znalosti a čas, rozuměj peníze.

Když produktový popisek obsahuje spoiler, je na nic

Vůči Cormacu McCarthymu mám čtenářský dluh, ze kterého pomalu ukrajuji. Tahle země není pro starý, Krvavý poledník, Všichni krásní koně, Hranice. A zatím poslední Cesta, která je mi impulsem pro napsání dnešního blogspotu.

Takhle Cestu propagují česká knihkupectví – všechna stejně a všechna včetně spoileru, který jsem vytučnil. Pro neznalé – spoiler=prozrazení pointy.

Po úspěšném „morálním thrilleru” Tahle země není pro starý přichází tento americký spisovatel se „sci-fi”, přičemž uvozovky jsou i tentokrát velmi na místě. Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Možná alternativa

Netvrdím, že produktový popisek výše je špatný. Je – standardní. Mají ho všichni. Všichni stejný. A je v něm spoiler, což je ohavnost. Věta „Nebo snad ano?“ už to nezachrání, slůvko „samozřejmě“ ve větě předchozí nepřipouští odpor. Zkusil jsem produktový popisek postavit jinak. Ale možností jsou desítky.

My jsme ještě pořád ti hodní?
Oči, zapadlé do vyhublých tváří, hledají odpověď ve stejně vyhublé tváři naproti.
Ano, my jsme ještě pořád ti hodní.

Bezejmenný muž. Bezejmenný chlapec. Otec a syn už několik let putují zničeným krajem, svět je na pokraji zániku. Stalo se to rychle. Pár záblesků na obloze. Zhasla světla, přestala téct voda. Pak začalo hořet a popel potáhl oblohu od obzoru k obzoru. Během měsíců zmizely rostliny a svět zešedivěl. Z lesů se ztratila zvěř. Hladomor přežil málokdo. Kdo ano, je lovcem nebo je loven. Kanibalismus je normální. Otec a syn jdou na jih. Přežívají ze zbytků a nesou oheň. Vnitřní oheň. Na jihu je možná čeká nový začátek. Dojdou včas?

Sám autor o knize, za kterou obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu, řekl: „Cesta je o lidské dobrotě, zatímco Krvavý poledník byl o lidském zlu.“ Potvrzujeme a Cestu doporučujeme.

Kdo se liší, má výhodu. Platí to i pro produktové popisky. Internetoví obchodníci, vzmužte se a buďte originální! Kdyby nic jiného, ukážete, že víte, co prodáváte. Dobrý obsah se neztratí.

 

Mailchimp vs. vlastní řešení v e-shopu. Ring volný!

Právě jsem odpověděl na poptávku, kde se potenciální klient ptá, jestli se mu vyplatí, pokud začne na e-mailing používat Maichimp namísto vlastního řešení, integrovaného do e-shopu. A protože se stejná otázka točí stále dokola, odpovím na ni veřejně.

Peníze na prvním místě

Jistě. Za Mailchimp se platí. Vlastní řešení v e-shopu je zadarmo. A jeho vývoj určitě nestál, nestojí a nebude stát ani korunu. Shodneme se, že ani „vlastní řešení“ není zadarmo? OK, pojďme dál.

Položte si 5 otázek. Dokáže vaše vlastní řešení sledovat

  • míru doručení? Víte, kolik lidí z 10 000 kontaktů e-mail skutečně dostane do schránky? Je to 8 000 nebo 800?
  • míru otevření? Otevírá vaše newslettery 20 % oslovených nebo 5 %? A stoupá to nebo klesá?
  • míru prokliku? Kdo neproklikne, nenakoupí. Víte, kdo kliká? Jsou to stále ti samí adresáti?
  • míru odhlášení? Je nabídka tak nezajímavá, že se lidé odhlašují? Mimochodem, umožňujete vůbec jednoduché odhlášení?
  • na jaký odkaz a kdy proklikl konkrétní adresát? Jak chcete prodávat, když nevíte, co odběratele newsletteru zajímá?

Pokud jste alespoň jednou odpověděli ne, Mailchimp se vám vyplatí, protože vaše vlastní  řešení neumožňuje sledovat chování adresátů. A bombardujete armádu desetitisiců e-mailových kontaktů, kterým třeba z poloviny padáte do spamu, aniž byste o tom věděli. A kteří vaše zprávy nečtou, protože je neotevírají. Ale ten pocit, že máme graficky dokonalý newsletter, který pravidelně posíláme a měsíčně to dělá obrat 50 000 Kč!

Teď se posaďte, nadechněte se a představte si, že s Mailchimpem uděláte se stejným množstvím e-mailových kontaktů měsíčně obrat 5x vyšší.

Odpověděli jste na všechny otázky ANO?

Výborně. Dejme si druhé kolo. Otázky jsou konkrétnější.

Umí váš současný systém poslat cílený newsletter podle toho

  • kdy váš zákazník naposledy nakoupil?
  • kolik utratil?
  • co koupil?
  • kde opustil e-shop?
  • co nechal v košíku?
  • zda byl zákazníkem muž nebo žena?

A otázka dodatečná – umí váš e-mailingový systém dotazy kombinovat? Dokážete z databáze kontaktů vytvořit jednoduše newsletter na segment „žena, která u nás utratila ze poslední tři měsíce 5 000 Kč, jmenuje se Jana (má svátek), kupuje si pravidelně knihy jedné autorky a já jí chci poslat přání k svátku a slevový kupon na knihy její oblíbenkyně“?

Pokud jste alespoň jednou odpověděl ne, Mailchimp se vyplatí, protože vaše vlastní řešení neumožňuje cílené oslovení adresátů. A bombardujete armádu desetitisiců e-mailových kontaktů, kterým třeba z poloviny padáte do spamu, aniž byste o tom věděli… ale to už se opakuji:)

Copywriting funguje! Mám pro vás důkaz

Čekáte obsáhlou případovou studii, kde budu hartusit procenty růstu? V tom případě vás zklamu. Mám něco jiného. Našel jsem na Internetu krátký test, který dokazuje, jak lze vhodnou komunikací ovlivnit člověka k jednání, které by ho jinak možná ani nenapadlo. Zkuste si ho sami.

dukaz

Nechali jste se doběhnout? Já ano. Automaticky jsem v bodě 3 otevřel pusu, vyplázl jazyk a zkusil se nadechnout nosem. A pak jsem se dostal k bodu čtyři:)

Dobrý copywriter a idea maker pracuje stejně. Do komunikace, která je uvěřitelná, zasadí fakt, který stojí za vyzkoušení a vede k registraci, dokončení objednávky plus čemukoli dalšímu, co si lze představit pod kouzelným slůvkem konverze. Závěr? Věci jsou jednodušší, než se zdají. A zvědavost je mocný nástroj. Využívejte ji. Nejlépe okořeněnou vtipem.

Mimochodem – zkusili jste v bodě 3 dýchat nosem s vyplazeným jazykem?

 

Autorespondéry. Vyšší dívčí e-mailingu

Autorespondérům jsem se v Mailchimpu dlouho (podvědomě) vyhýbal. Začalo to v Euromedii, kde i v e-mailingu bylo hlavní strategií „potřebujeme obraty bez ohledu na zisk (ztrátu)“. Segmentace byla ne na druhé koleji, nýbrž na třetí, autorespondéry na slepé.

Nyní se k autorespondérům vracím. S Mailchimpem.

auto1

K čemu jsou dobré? Přidávají do e-mailingu další možnosti – jednorázové i opakované automatické newslettery. Nastavíte a už se nestaráte. Zároveň nabízejí autoresponders  možnost zapojit libovolné segmenty, které už používáte. Což je milion a jedna příležitost, jak neotravovat, přesně cílit a vydělat peníze.

K čemu autoresponders využijete?

 

1. Sběr dat. Co třeba e-mailový seriál? Výborná věc, jak získat relevantní e-mailové adresy. Autoresponder ručí za to, že se seriál rozešle ve správný čas a ve správné frekvenci. A na správné adresy. Mailchimp navíc umí zpřístupnit později přihlášeným odběratelům i předchozí části seriálu. Kolik relevantních kontaktů takto dokážete získat? Stovky? Tisíce? I tady platí, že nápad je král a obsah taky:)

2. Automatická zprávy jednotlivým kontaktům v databázi. Přání k narozeninám s benefitem uvnitř newsletteru, přání k svátku, dokážu si představit spoustu věcí. Co vy?

3. Práce s již odeslanými kampaněmi. Pošli týden po odeslání kampaně xy speciální nabídku na ty, kdo v kampani xy proklikli odkaz abc. Jo, a pošli to ve dvě odpoledne.  Líbí? Mně hodně.

auto2

4. Připomínkovač pro zapomětlivé. Znáte to, někde se registrujete a za pár dnů o tom nevíte, stáhli jste si free verzi nějakého programu, vyzkoušeli a… nic. A tady nastupují autoresponders a akce „pošli ne e-mail, který se registroval a nestáhl si do týdne placenou verzi newsletter, kde bude ho pokusíš přesvědčit, aby tak udělal. A dej mu pořádnou slevu. To by bylo, aby se nechytil.“

Používáte autorespondery?

 

Nebo jsou pro vás naopak španělská vesnice, kterou byste rádi prozkoumali ulici po ulici, dům po domu? Dejte vědět, budu vaším průvodcem:)

Mrtvé duše neotevírají. E-maily

Mrtvé duše? Téma ruských (literárních) klasiků známe dnes především z politiky. Místní buňka politické strany nabere za úplatek neaktivní členy (rozuměj mrtvé duše), aby byla větší, měla silnější slovo, cítila se důležitá.

Zatímco v politice jsou leckdy žádaným zbožím, v e-mailingu mrtvé duše nikdo nechce. Zvyšují zátěž poštovních serverů, v případě placených nástrojů na rozesílku e-mailových kampaní pak navyšují cenu za konverzi. Pozor, nemluvím o e-mailových adresách s chybnou syntaxí nebo přeplněných a mrtvých e-mailových schránkách. S těmi si placené nástroje poradí a z databáze je automaticky vyřadí.

Mrtvá duše nekliká a stojí peníze

 

Mluvím o e-mailových kontaktech, které jsou funkční, ale neaktivní. Nereagují na obchodní sdělení, neotevírají newslettery. A protože ten, kdo neotevře, nevidí obsah a neproklikne, jsou takové kontakty přítěží.

Co s nimi? Nejdřív je třeba je poznat. Profesionální e-mailingové nástroje (např. Mailchimp)  to udělají za vás. Umí vyfiltrovat kontakty s nejnižším ratingem a posledním otevřením konverzace = nikdy. Často pak zjistíme, zvlášť pokud v e-mailingu nesegmentujeme nebo budejeme databázi kontaktů z nerelevantních zdrojů, že mrtvé duše tvoří i nadpoloviční množství všech kontaktů.

Dobře, znám je. Co dál?

 

Zkuste mrtvé duše oživit. Vyberte všechny adresáty, kteří za přechozích 6-12 měsíců (dle povahy produktu) neotevřeli žádný z vašich newsletterů, využijte všechny údaje, které o nich máte k dispozici (jméno, pohlaví, věk, zájmy, sortiment, který v minulosti kontakt nakoupil apod.) a vytvořte segmenty, které mají společné znaky.

A na tyto segmenty pošlete „neodolatelnou“ nabídku. A hned v předmětu to pořádně rozbalte, protože – kdo neotevřel newsletter půl roku, toho žádná „slevoakce“ kliknout nepřiměje.

Nepřesvědčili jste? Nebojte se vyhrožovat. A výhružky splňte

 

Hotovo? Zanalyzujte data, nechte mrtvé duše měsíc oddychnout a pusťte to do nich znovu. Tentokrát už se ale nebojte vyhrožovat. Hned v předmětu dejte najevo, že jestli ani tentokrát mrtvá duše newsletter neotevře, bude bez milosti umrtvena docela a smazána z databáze, protože – kdo by chtěl živit mrtvé duše, že? Zase bez akce? Tak do toho – smažte tu mrtvolu!

Jestli výše popsané funguje? Funguje. Mám vyzkoušeno. A doporučuji zkusit i vám. Ale pozor – našlapujte zlehka, pohybujete se po tenkém ledě.

Dobrý copywriter je dobrý marketér, ux designér a psycholog

Leckdy mě osloví menší klient, abych mu nějak napsal „ty texty na web“.  Aby mu pomohly ve vyhledávačích a aby byly bez pravopisných chyb. Přesně v tomhle pořadí.

Vždy odpovídám otázkou: Nechcete raději, abych vám na prvním místě pomohl zlepšit obchodní kondici webu? Abyste ze stejného počtu návštěvníků  získal víc zákazníků?

Povědomí klientů, poptávajících copywriting, je často zoufale na bodu mrazu. Do velké míry za to může diskuzní server webtrh.cz, kde je copywriting synonynem pro „to umí každý moula“ a kde jsou gramatika a normostrany nadřazeny nápadu.

Jenže. Dobrý copywriter nepíše texty (jen) pro SEO a je také pravděpodobné, že  mu nějaká pravopisná chybka sem tam uteče, zvlášť pokud mu korektury dělá vlastní žena a pokud doma vládne tichá domácnost:)

Dobrý copywriter je  totiž především dobrý marketér, ux designér a psycholog, který klientovi omlátí o hlavu komunikaci se zákazníkem, přes kterou se nedá prokousat, objednávkové formuláře, které umí vyplnit jen ten, kdo je navrhl, a další a další zhůvěřilosti.

Bože, nech mě vyhrát v loterii!

 

Začátek mé spolupráce s klientem často připomíná starý vtip, kde muž prosí Boha, aby ho nechal aspoň jednou vyhrát v loterii. Bůh mu odpoví – člověče, rád bych, ale nezmůžu nic, dokud si nevsadíš!

V našem případě (viz obrázek) klient prosí Boha, aby u něj nakoupil alespoň jeden zákazník. Co Bůh odpoví? Vezmi si copywritera a změňte komunikaci, protože přes výběr dopravy v objednávce se dostane jen ten, kdo má půl hodiny času, aby pročetl a pochopil, co mu obchod nabízí a čím mu  hrozí.

VITALPET chovatelské potřeby   krmiva   Objednávka
Jak je to na konci mé  spolupráce s klientem? Těžko říct.  S klienty, u nichž jsem začínal jako „prostý“ copywriter, totiž většinou pokračuji i nadále. Připravujeme společně newslettery, snažíme se o efektivní a levné PR, tvoříme firemní  blogy. Společně rozkrýváme slabá místa jejich projektů.

Musím říct, že mě práce hodně baví. Věřím, že i klienty:)